Od napnutého síta k suchému otisku: řemeslo sítotiskové dílny
Sítotisk je řetěz drobných rozhodnutí, která na sebe navazují. Hustota tkaniny určuje množství barvy, napnutí rámu určuje odskok, odmaštění rozhoduje o přilnavosti emulze, osvit o tvrdosti šablony a tlak stěrky o tom, zda otisk vyjde plný, nebo prosvítá. Tento projekt popisuje jednotlivé kroky tak, jak na sebe v dílně skutečně navazují.
Východisko
Šablona vzniká dřív než tisk. Většina vad otisku má původ v přípravě síta, ne ve stěrce.
Zaměření
Ruční a poloautomatický tisk na papír a textil v malé dílně, včetně údržby rámů a provozu místnosti.
Co na tomto webu najdete
Přehled témat, kterým se jednotlivé části textu věnují.
Příprava síta
- rámy, jejich tuhost a rozměry
- hustota tkaniny a průchodnost barvy
- napínání a měření napnutí
- odmaštění a zdrsnění povrchu
Šablona
- nanášení emulze a tloušťka vrstvy
- sušení v temné komoře
- osvit a určení expozičního času
- vymývání, kontrola a retuš
Tisk
- volba barvy pro papír a textil
- tvrdost a broušení stěrky
- úhel, tlak a rychlost tahu
- soutisk při vícebarevném tisku
Po tisku
- sušení a fixace barvy
- odstranění šablony a regenerace rámu
- dispozice dílny a pracovní trasa
- větrání a nakládání s odpadem
Rám a síto: hustota, napnutí, odmaštění
Rám je nosná část celé šablony a jeho tuhost rozhoduje o tom, jak dlouho vydrží napnutí. Hliníkové profily se při běžném provozu prakticky nedeformují, dřevěné rámy naopak reagují na vlhkost a postupně se kroutí. Vnitřní rozměr rámu volte tak, aby kolem motivu zbylo alespoň sedm až deset centimetrů volné tkaniny — v tomto pásu se hromadí barva před tahem a probíhá odskok síta od podložky.
Hustota tkaniny se udává v počtu vláken na centimetr a přímo řídí množství barvy, které projde. Řídká síta kolem 43 až 55 vláken pouštějí silnou vrstvu, hodí se na krycí plastisol na tmavém textilu nebo na plné plochy. Střední rozsah 61 až 90 je univerzální volba pro textil s běžnou kresbou. Jemná síta 100 až 140 a výš patří k tisku na papír, k jemným linkám, textům a rastrům, kde by silná vrstva barvy zalévala detail.
Napnutí se měří v newtonech na centimetr. Nízké napnutí znamená, že síto při tahu doléhá na podklad příliš dlouho, otisk se rozpíjí a soutisk se rozjíždí. Příliš vysoké napnutí zase zkracuje životnost tkaniny a u dřevěných rámů může rám zkroutit. V malé dílně stačí sledovat, zda je napnutí u všech rámů srovnatelné a zda se síto po tahu okamžitě odlepuje od podložky — právě tento odskok drží ostrou hranu motivu.
Nové síto je z výroby mastné a hladké. Bez odmaštění emulze nepřilne rovnoměrně a šablona se při vymývání odlupuje v celých ostrůvcích. Odmašťuje se určeným přípravkem a měkkým kartáčem z obou stran, potom se síto důkladně opláchne a nechá uschnout bez dotyku prsty. U jemných sít se povrch navíc lehce zdrsňuje, aby emulze měla čeho se chytit.
Kontrola před nanesením emulze
- tkanina bez dírek, prohlédnutá proti světlu
- lepení tkaniny k rámu celistvé, bez odchlípnutí
- síto zcela suché, teplé na dotek nikoli vlhké
- bez zbytků staré barvy v rozích a u lepené hrany
Typické důsledky chyb
- Vynechané odmaštění
- Šablona se při vymývání strhává i tam, kde měla zůstat.
- Příliš řídké síto na jemnou kresbu
- Linky se zalévají barvou, text ztrácí čitelnost.
- Nízké napnutí
- Rozmazané okraje a rozjetý soutisk u druhé barvy.
Emulze, osvit a vymývání šablony
Nejcitlivější část přípravy, kde se rozhoduje o ostrosti motivu.
Emulze se nanáší v zatemněné místnosti nebo při tlumeném žlutém světle nanášecím korýtkem, plynulým tahem odspodu nahoru. Nejprve se pokrývá tisková strana, potom strana stěrky. Počet tahů volte podle hustoty síta: jemné tkaniny snesou tenčí vrstvu, řídká síta na textil potřebují vrstvu silnější, aby šablona vytvořila dostatečný reliéf a hrana motivu byla ostrá.
Nanesené síto musí uschnout vodorovně, tiskovou stranou dolů, v temnu a bez prachu. Vlhká emulze se při osvitu chová nepředvídatelně — část vrstvy zůstane měkká a při vymývání zmizí i tam, kde měla vytvrdnout. Sušení urychlí mírně teplý proud vzduchu, nikoli horko.
Expoziční čas nelze převzít odjinud, protože závisí na zdroji světla, jeho stáří, vzdálenosti, barvě emulze a tloušťce vrstvy. Určuje se zkušebním klínem: jedno síto se osvítí po pásech s postupně delším časem, vymyje se a porovná. Správný čas je ten nejkratší, u kterého se emulze při otírání prstem nemaže a zároveň se jemné detaily vymývají do čista.
Vymývá se vlažnou vodou. Nejprve se síto z obou stran navlhčí a nechá odstát, aby neosvícená emulze změkla, potom se motiv opatrně otevírá jemným proudem. Silný tlak z bezprostřední blízkosti poškozuje hrany a strhává tenké linky. Po vymytí se šablona prohlíží proti světlu, drobné dírky a poškrábání se zatírají blokovacím lakem a otisk se před ostrým tiskem zkouší na makulaturu.
Barva podle materiálu
Tisk na papír
Na papír a karton se používají barvy na vodní bázi s pomalejším zasycháním nebo tiskové barvy určené pro plakátový tisk. Papír barvu částečně nasává, proto vychází lépe s jemnějším sítem a menším množstvím nánosu. Sledujte gramáž a povrch — hlazený nátiskový papír drží ostrou hranu, savý recyklovaný papír linku mírně rozšíří.
- jemnější síto, tenčí nános
- pomalejší zasychání kvůli ucpávání motivu
- prokládání archů při sušení na stojanu
Tisk na textil
Textilní barvy na vodní bázi vsakují do vlákna a zachovávají měkký omak, plastisol zůstává na povrchu a lépe kryje tmavé látky. Na tmavý materiál se obvykle tiskne podkladová bílá, která se mezitiskem zafixuje, a teprve na ni barevná vrstva. Bavlna, směsi a syntetika reagují na teplotu fixace odlišně, proto se postup vždy ověřuje na kusu stejné látky.
- řidší síto pro dostatečnou krycí vrstvu
- podklad pod barvu na tmavém materiálu
- zkouška fixace i praní na vzorku
Stěrka, tlak a vedení tahu
Stěrka nemá barvu do síta vtlačit, ale protáhnout ji otevřeným motivem v jedné souvislé vrstvě. Rozhoduje kombinace tvrdosti břitu, úhlu a tlaku. Měkčí břit kolem 65 shore pustí více barvy a hodí se na textil, tvrdší 75 až 80 shore dává tenčí a přesnější nános pro papír a jemnou kresbu. Trojitá stěrka s měkkým jádrem a tvrdými bočnicemi drží tvar i při větším tlaku.
Úhel držení bývá přibližně mezi šedesáti a pětasedmdesáti stupni. Čím víc se stěrka sklopí, tím větší plochou břitu tlačí a tím silnější nános zanechá. Tlak zvyšujte jen do okamžiku, kdy se motiv vytiskne celý — vyšší tlak už jen ohýbá břit, roztahuje hranu a zbytečně namáhá tkaninu i rám.
Rychlost tahu držte rovnoměrnou. Zrychlení uprostřed tahu se v otisku projeví jako světlejší pás. Před vlastním tiskem se barva rozetře přes motiv beze styku síta s podložkou, takže zaplní oka a nezaschne v nich mezi otisky.
- Rozetření barvy přes motiv nad podložkou.
- Tisk jedním plynulým tahem stálou rychlostí.
- Zvednutí rámu a odložení otisku k sušení.
- Vrácení barvy do výchozí polohy pro další kus.
Soutisk při vícebarevném tisku
Vícebarevný motiv drží pohromadě jedině tehdy, když každý arch nebo kus textilu leží při každém tahu na stejném místě. Základem je pevná soutisková značka na podložce — dorazy z tvrdého materiálu nalepené tak, aby se materiál dal jen zasunout na doraz, nikoli vyrovnávat okem. Na textilním karuselu tuto roli plní kalibrace ramen a stálá poloha desky.
Druhým pilířem je příprava předloh. Jednotlivé barevné výtažky musí mít společnou registrační značku a stejné pozadí formátu, aby se daly na sítě umístit shodně. Motiv se na síto lepí podle měřené vzdálenosti od okraje rámu, ne od oka.
Tam, kde se barvy dotýkají, se hranice mírně překrývají. Malý přesah překryje drobnou nepřesnost soutisku a zabrání světlé spáře mezi plochami. U tmavých obrysových linek stačí, aby světlejší plocha zasahovala pod linku o zlomek milimetru.
Mezi barvami je nutné počítat s vysycháním nebo mezifixací, jinak se druhá vrstva promíchá s první a otisk se zašpiní. Pořadí barev se obvykle volí od světlejších k tmavším, u textilu s podkladovou bílou jako první vrstvou.
Nejčastější příčiny rozjetého soutisku
- uvolněné nebo příliš měkké dorazy
- rozdílné napnutí jednotlivých rámů
- nadměrný tlak stěrky protahující tkaninu
- materiál, který se při tisku posouvá po podložce
Co pomáhá
- zkušební otisk na průsvitný papír před nákladem
- kontrola registračních značek po každých několika kusech
- stejný typ rámu pro všechny barvy jedné zakázky
- lehké lepidlo na textilní desce proti posunu látky
Sušení, fixace a regenerace rámů
Zaschnutí a fixace nejsou totéž. Otisk na papíře je hotový, jakmile barva zaschne na dotek a archy se dají prokládat; potřebuje hlavně prostor a proudící vzduch, ideálně sušicí stojan s policemi nebo šňůry s klipy. Textilní barva na vodní bázi naproti tomu vyžaduje průchod teplem, aby se pojivo zesíťovalo a otisk vydržel praní. Plastisol se musí prohřát v celé vrstvě až na teplotu udanou výrobcem — povrchově suchý otisk ještě neznamená vytvrzený.
Spolehlivá kontrola je jednoduchá: vzorek se po fixaci nechá vychladnout, protáhne se v ruce a vypere podle běžného programu. Praskání, odlupování nebo výrazné blednutí ukazuje na nedostatečné prohřátí nebo na barvu nevhodnou pro daný materiál.
Rám se po dokončení zakázky vrací do oběhu. Nejprve se z něj setře co nejvíc barvy a síto se umyje ještě vlhké, protože zaschlá barva v ocích se odstraňuje mnohem hůř. Potom se odstraňovačem rozpustí a vypláchne emulze. Nakonec zbývají stíny po motivu a zbytky pojiva, na které slouží odmašťovač nebo odstraňovač stínů. Rám se považuje za připravený teprve tehdy, když je proti světlu rovnoměrně průsvitný a při dotyku nemastný.
Krátký servisní pořádek pro každý rám
- Setřít barvu a umýt síto, dokud je barva vlhká.
- Nanést odstraňovač emulze z obou stran a nechat působit.
- Vypláchnout, zkontrolovat proti světlu, dočistit stíny.
- Odmastit, osušit a uložit svisle v bezprašném regálu.
Uspořádání dílny a větrání
Rozvržení místnosti, které respektuje pořadí kroků.
Dílna funguje dobře tehdy, když se materiál pohybuje jedním směrem a suché operace se nepotkávají s mokrými. Praktické je rozdělit prostor na čtyři zóny: přípravnu se zatemněním pro emulzi a osvit, mokrý kout s výlevkou a odstraňováním emulze, tiskový stůl s dostatkem místa po obou stranách a sušicí plochu, kam se odkládají hotové kusy. Mezi mokrým koutem a tiskovým stolem by měla být vzdálenost, aby na čerstvý otisk nedopadala vodní tříšť.
Světlo v přípravně nesmí obsahovat modrou a ultrafialovou složku, jinak emulze pomalu tvrdne ještě před osvitem. Tiskový stůl naopak potřebuje rovnoměrné světlo bez ostrých stínů, aby byla vidět skutečná krycí síla otisku.
Větrání řešte odtahem u zdroje — nad výlevkou a v místě, kde se pracuje s ředidly a odstraňovači. Samotné otevřené okno je nedostatečné, protože výpary jsou těžší než vzduch a drží se u podlahy. K základnímu vybavení patří rukavice, ochranné brýle a při práci s rozpouštědly i respirátor s vhodným filtrem.
Oplachová voda s barvou a zbytky emulze nepatří bez úpravy do odpadu. V malém provozu pomáhá jednoduchý usazovací systém a oddělené shromažďování zbytků barev a chemie k odevzdání ve sběrném dvoře podle místních pravidel.
Zóny a jejich pořadí
- příprava a zatemnění — emulze, sušení sít, osvit
- mokrý kout — vymývání, mytí a regenerace rámů
- tisk — stůl nebo karusel, barvy, stěrky
- sušení a odkládání — stojan, police, kontrola
Drobnosti, které šetří čas
- police na rámy svisle, oddělené podle hustoty síta
- štítek na rámu s hustotou a datem napnutí
- stěrky uložené hranou nahoru
- uzavřené nádoby na barvu popsané datem otevření
Kontakt a povaha projektu
Tropusu je informační a redakční web věnovaný sítotisku v malé dílně. Publikuje vlastní texty o přípravě sít, šablonách, tisku, dokončení a provozu pracoviště. Nejde o obchodní nabídku: web neprodává materiál, nepřijímá zakázky ani neposkytuje placené služby.
Máte-li k obsahu poznámku, upřesnění nebo dotaz k některému postupu, napište na [email protected]. Odpovědi vycházejí z běžné dílenské praxe a nenahrazují pokyny výrobce konkrétních barev, emulzí a chemie.